Pravidelný šlofík po obědě je prospěšný. Chrání mozek před záněty, ukázal výzkum

Pravidelné zdřímnutí po obědě je pro lidský mozek prospěšné a pomáhá tento orgán déle udržet větší. Uvedl to server BBC News s odkazem na vědce z londýnské University College London (UCL), podle kterých by ale délka spánku neměla překročit půl hodiny.

Tým prokázal, že mozek lidí, kteří si pravidelně dopřávají odpolední „šlofík“, je o 15 centimetrů krychlových větší, což odpovídá zpoždění stárnutí o tři až šest let. Spánek přes den je ale v mnoha profesích obtížný, protože pracovní kultura tuto praxi často odsuzuje, uvedli autoři studie.

„Naznačujeme, že každý by potenciálně mohl mít ze zdřímnutí určitý prospěch,“ řekla doktorka Victoria Garfieldová. Výsledky výzkumu označila za „zcela nové a docela vzrušující“.

Bylo prokázáno, že „šlofík“ má zásadní význam pro vývoj v dětství, s přibývajícím věkem se stává méně častým a po odchodu do důchodu se jeho obliba opět zvyšuje – 27 procent lidí starších 65 let uvádí, že si během dne zdřímnou.

Mozek se s věkem přirozeně zmenšuje, ale ke zjištění toho, zda by spánek mohl pomoci předcházet nemocem, jako je Alzheimerova choroba, bude ještě třeba dalšího výzkumu. Celkové zdraví tohoto orgánu je důležité pro ochranu před demencí a toto onemocnění zároveň souvisí s poruchami spánku.

Šlofík versus neurodegenerace

Vědci se domnívají, že špatné spací návyky časem poškozují mozek tím, že způsobují záněty a ovlivňují spojení mezi mozkovými buňkami. „Pravidelné zdřímnutí by tedy mohlo chránit před neurodegenerací tím, že by kompenzovalo nedostatečný spánek,“ uvedla výzkumnice Valentina Pazová.

  • Tento výraz pochází z německého podstatného jména Schlaf = spánek. Zkomolená výslovnost s „o“ má pravděpodobně původ v jihoněmeckých nářečích a rakouské němčině. Odtud také pochází nářečový výraz „šlofčit“ typický zejména pro hantec – hovorovou varietu češtiny používanou v Brně.

Výzkumníci dokázali, že podřimování je prospěšné, pomocí experimentu založeného na genetice. Předchozí studie identifikovaly 97 úseků DNA, díky nimž jsou lidé buď náchylnější k podřimování, nebo k výkonu během dne. Tým proto vzal údaje od 35 tisíc lidí ve věku 40 až 69 let a jednoduše porovnal jejich genetické sklony ke „šlofíkům“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Strach z injekcí může ohrožovat zdraví. Vědci radí různé triky

Překonat obavy z injekce je pro významnou část populace tak těžké, že se raději pokouší vyhnout očkování i odběrům krve. To může mít negativní dopad na jejich zdraví, proto je dobré znát techniky, které pomohou tyto situace zvládat.
před 5 hhodinami

Příští týden se na Zemi může zřítit půlstoletí stará sovětská družice

Příští týden zřejmě dopadne nekontrolovaně na Zemi část sovětské vesmírné sondy Kosmos 482, která v sedmdesátých letech minulého století vyrazila k Venuši, ale kvůli poruše se nedostala dále z oběžné dráhy Země. Napsal to deník The Guardian. Podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se přistávací modul vesmírného prostředku dostane do atmosféry někdy mezi 7. a 13. květnem.
před 20 hhodinami

Potrava matky může ovlivnit mozkovou kůru a IQ potomka, říká výzkum brněnské vědkyně

Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a v důsledku toho slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti. Nasvědčuje tomu výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Studie naznačuje, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.
před 21 hhodinami

Čeští archeologové zkoumají život lovců v Súdánu, práci přerušil válečný konflikt

Unikátní výzkum českých vědců v Súdánu zkoumá život lovců-sběračů v severovýchodní Africe. Mapuje povodí Nilu i extrémně suché oblasti. Přináší tak nové poznatky o adaptaci na klimatické podmínky i tamní kultuře. Zároveň výzkumníci mapují, jak vypadal přechod lidí k výrobnímu hospodářství. Dochovaly se taky kosterní pozůstatky a zuby. Díky nim vědci zjišťují, jak vypadal přechod od lovu a sběru k pastevectví.
včera v 07:30
Načítání...